Lexikon historiků a historiček 2022

14. 9. 1978

Příbram

Německý historický ústav ve Varšavě (DHIW)

Pracoviště v Praze

V letech 1985–1990 navštěvoval ZŠ Vysoký Chlumec a ZŠ Sedlčany.
V letech 1990–1997 studoval na Gymnáziu Sedlčany.
V roce 1997 zahájil studium na FF UK (Historie). Toto studium úspěšně zakončil v roce 2004. 
2002–2003 Universität Leipzig.
V letech 2004–2012 studoval na FHS UK (Antropologie / historická antropologie – kulturní dějiny).
2004–2005 Humboldt-Universität Berlin.
2006–2008 Berliner Kolleg für Vergleichende Geschichte Europas.
2013 Imre-Kertesz-Kolleg Jena.
2014 Deutsches Historisches Institut Warschau. 

Kulturní, sociální a hospodářské dějiny střední Evropy v 19. a 20. století. Dějiny komunismu. Dějiny práce. Dějiny historiografie.

Zdeněk NEBŘENSKÝ, Mezi rodinnou tradicí a osobní emancipací. Sociální a vztahové sítě Libuše Riegrové (Bráfové), 1875-1883, in: Viktor Pavlíček Luboš Velek (edd.), Vůdce národa. František Ladislav Rieger a jeho místo v české politice, kultuře a vědě, Praha 2021, s. 392-407;
Zdeněk NEBŘENSKÝ, Politik der Regionalgeschichte. Tschechoslowakische, ostdeutsche und polnische Historiker als Regionsmacher, 1945–1965, in: Maria Cieśla – Sabine Jagodzinski – Aleksandra Kmak-Pamirska – Zdeněk Nebřenský – Miloš Řezník (edd.), Regionsmacher in Ostmitteleuropa, Osnabrück 2021, s. 255–283;
Zdeněk NEBŘENSKÝ – Maria CIEŚLA – Sabine JAGODZINSKI – Aleksandra KMAK-PAMIRSKA, Regionsmacher in Ostmitteleuropa, Osnabrück 2021;
Zdeněk NEBŘENSKÝ – Maria CIEŚLA – Sabine JAGODZINSKI – Aleksandra KMAK-PAMIRSKA, Regionsmacher in Ostmitteleuropa. Zur Entstehung einer Forschungsperspektive. Eine Einführung, in: Maria Cieśla – Sabine Jagodzinski – Aleksandra Kmak-Pamirska – Zdeněk Nebřenský – Miloš Řezník (edd.), Regionsmacher in Ostmitteleuropa, Osnabrück 2021, s. 7–30;
Zdeněk NEBŘENSKÝ, „Jak píší historii českého umění“: polemika Josefa Braniše s dílem Josefa Neuwirtha. Několik poznámek k nacionalizaci vědy ve druhé polovině 19. století, in: Tamara Nováková – Markéta Devátá – Antonín Kostlán (edd.), Mezi Čechy a Němci, mezi vědou a životem. K poctě historičky Aleny Míškové, Praha 2020, s. 56–74;
Zdeněk NEBŘENSKÝ, Marxismus a česká historiografie: příklad pojmu manufaktura, 1866–1956, in: HS 1, 2020, s. 65–86;
Zdeněk NEBŘENSKÝ, "Musieliśmy zmagać się z nieufnością". Kluby studenckie w Czechosłowacji i Polsce w "długich latach sześćdziesiątych", in: Kamil Dworaczek – Krzysztof Łagojda (edd.), Środowisko studenckie w krajach bloku sowieckiego, 1945–1989, Wroclaw 2020, s. 455–475;
Zdeněk NEBŘENSKÝ, Generationsgeschichte als Begriffsgeschichte: ein Plädoyer für Historische Semantik, in: Dějiny, smysl a modernita. K 75. narozeninám Miloše Havelky, Praha 2019, s. 367–381;
Zdeněk NEBŘENSKÝ, Katedrály industriálního věku: Textilní továrny a sociální otázka v českých zemích, 1884–1914, Praha 2019;
Zdeněk NEBŘENSKÝ, The Prague Spring of 1968 as “Master Narrative:” Emergence, Continuity, and Transformation, in: Martin Schulze Wessel (ed.), The Prague Spring as a Laboratory, Göttingen 2019, s. 243–260;
Zdeněk NEBŘENSKÝ, Ivan M. Jirous, underground a kulturní revolta šedesátých let 20. století, in: Ladislav Kudrna (ed.), Podhoubí undergroundu, Praha 2018, s. 28–48;
Zdeněk NEBŘENSKÝ, Nový člověk, sexuální výchova a středoevropský stalinismus, in: Lukáš Fasora – Jiří Hanuš – Denisa Nečasová (edd.), Svůdnost sociálního experimentu – Nový člověk 20. století, Praha 2018, s. 278–293;
Zdeněk NEBŘENSKÝ – Karel ŠIMA, Interlocking of Urbanity and Rurality in the Popular Culture of East Central Europe, in: LM 19, 2017, s. 165–170;
Zdeněk NEBŘENSKÝ, Marx, Engels, Beatles. Myšlenkový svět polských a československých vysokoškoláků, 1956–1968, Praha 2017;
Zdeněk NEBŘENSKÝ, Proměny továrního prostoru v období vrcholné průmyslové moderny. Přístupy, problémy a perspektivy soudobého historického výzkumu, in: MD 24, 2016, s. 1–25;
Zdeněk NEBŘENSKÝ, „Wozu die ganze Aufregung?“ Tschechoslowakische und polnische Diskussionen über die Moral der Jugend und junge Ehen in den 1960er Jahren, in: Christiane Brenner – Karl Braun – Tomáš Kasper (edd.), Jugend in der Tschechoslowakei: Konzept und Lebenswelten, 1918–1989, Göttingen 2016, s. 235–265;
Zdeněk NEBŘENSKÝ, From International Activity to Foreign Tourism: East-West Interaction, Czechoslovak Youth Travel, and Political Imagination after Stalin, in: East European Politics and Societies 29, 2015, s. 147–167;
Zdeněk NEBŘENSKÝ, „Tovární komíny nejsou samy tím objektem, o nějž se jedná.“ Představy živnostenských inspektorů o uspořádání továrního prostoru v Předlitavsku v letech 1884–1914, in: HD 30, 2015, s. 39–74;
Zdeněk NEBŘENSKÝ,„Je třeba zvýšit kulturnost myšlení“. Populární kultura a diskuze o programu studentských klubů v Praze v šedesátých letech 20. století, in: Ondřej Daniel – Tomáš Kavka – Jakub Machek (edd.), Populární kultura v českém prostoru, Praha 2013, s. 137–156;
Zdeněk NEBŘENSKÝ, Die Repräsentationen studentischer Klubs in zentraleuropäischen Städten. Prag, Warschau und Bratislava in den 1960er Jahren, in: DP XXX, 2011, s. 459–488;
Zdeněk NEBŘENSKÝ, Die „Weltoffenheit“ der tschechoslowakischen und polnischen Jugend. Kulturtransfer aus Ostmitteleuropa als Herausforderung für die Zeitgeschichte Europas, in: Agnes Arndt – Joachim C. Häberlen – Christiane Reinecke (edd.), Vergleichen, Verflechten, Verwirren? Europäische Geschichtsschreibung zwischen Theorie und Praxis, Göttingen 2011, s. 140–168;
Zdeněk NEBŘENSKÝ, Early Voices of Dissent. Czechoslovak Student Opposition at the Beginning of 1960s, in: Martin Klimke – Jacco Pekelder – Joachim Scharloth (edd.), Between Prague Spring and French May. Opposition and Revolt in Europe, 1960–1980, New York – Oxford 2011, s. 32–48;
Zdeněk NEBŘENSKÝ, Revoluční kultura, reprezentace nového člověka a proměny panství v poúnorovém Československu a sovětském Rusku, in: Jiří Kocian – Markéta Devátá (edd.), Únor 1948 v Československu. Nástup komunistické totality a proměny společnosti, Praha 2011, s. 261–269;
Zdeněk NEBŘENSKÝ, Představy československé mládeže o západoevropské levici před rokem 1968, in: Martin Franc, Stanislav Holubec (edd.): Mladí, levice a rok 1968, Praha 2009, s. 53–69;
Zdeněk NEBŘENSKÝ, Pluralita dějin: vzpomínka na Iris Shun Ru Chang, in: LM 17, 2005, s. 122-131.