Lexikon historiků a historiček 2022

Mgr. Václav Černý, Ph.D.

Datum narození:
19. 8. 1990
Místo narození:
Česká Lípa
Hlavní pracoviště:
Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích (JU)
Pracoviště:
Filozofická fakulta (FF JU), Historický ústav
Vysoká škola:
FF JU, Historické vědy, obor České dějiny (Ph.D.), 2020
FF JU, Historické vědy, obor Historie (Mgr.), 2015
FF JU, Historické vědy, obor Historie (Bc.), 2013
Biogram:
Mezi roky 2006 a 2010 vystudoval SŠ a VOŠ cestovního ruchu v Českých Budějovicích.
V roce 2015 se zúčastnil Celostátní studentské vědecké konference Historie 2014, kde se svou prací obsadil 1. místo a získal 2. místo v rámci 15. ročníku Ceny Josefa Šusty.
Absolvoval zahraniční studijní pobyty ve Velké Británii (2016), Rakousku (2016) a Kanadě (2017).
V roce 2020 obsadil 2. místo mezi disertačními pracemi v rámci 5. ročníku soutěže o nejlepší kvalifikační práci v oboru demografie vyhlašované Českou demografickou společností.
Je členem Odboru agrárních dějin České akademie zemědělských věd, Společnosti pro výzkum dějin vojenství a České genealogické a heraldické společnosti v Praze.
Instituce:
FF JU, HIÚ, vědecký, výzkumný a vývojový pracovník, 2021–dosud
Odborné zaměření:
Hospodářské a sociální dějiny 17.–19. století. Dějiny venkova. Dějiny rodiny. Historická demografie. Genealogie. Vliv vojenské služby na životní a rodinný cyklus venkovana. Regionální dějiny.
Publikace:
Josef GRULICH – Václav ČERNÝ, Venkované a služba v armádě na přelomu 18. a 19. století. Panství Protivín a Třeboň, 1775–1830, in: HDem 46, 2022, s. 1–45;
Václav ČERNÝ, Dědicové a jejich sourozenci. Sonda do sňatečnosti mužů a žen ze selských rodin, Protivínsko 1780–1830, in: HDem 45, 2021, s. 19–66;
Václav ČERNÝ, Genealogie v historické demografii. Vývoj a výhody jednoho metodologického spojení, in: GHL 41, 2021, s. 16–21;
Hanka TLAMSOVÁ – Václav ČERNÝ, Okolnosti uzavírání sňatků "světských" osob od konce 18. do první třetiny 20. století, in: HDem 43, 2019, s. 67–99;
Václav ČERNÝ, „Královákem nejsi, tak zvyky našeho dobrého selského stavu zachovávej.“ Odlišné rodinné strategie uplatňované ve venkovském prostředí na jihu Čech (1750–1850), in: Milan Svoboda (ed.), Historie 2014. Sborník prací z celostátní studentské vědecké konference. Liberec 23.–24. dubna 2015, Liberec 2019, s. 161–190;
Václav ČERNÝ, Genealogie a historická demografie? Teoretické a praktické možnosti výzkumu sítě sociálních vztahů na příkladu jihočeské vesnice, in: HDem 42, 2018, s. 153–176;
Václav ČERNÝ – Hanka TLAMSOVÁ, Stašské královácké rody jako badatelský problém. Literatura, prameny a překážky, in: GHL 37, 2017, s. 34–40;
Václav ČERNÝ, Odvod branců, délka vojenské služby a návrat vysloužilců do venkovské společnosti. Panství Protivín 1780–1830, in: Jitka Balcarová – Eduard Kubů – Eduard Šouša (edd.), Venkov, rolník a válka v českých zemích a na Slovensku v moderní době, Praha 2017, s. 23–37;
Václav ČERNÝ, Villa Daheim. Historie domu čp. 234 v Zahradní ulici, in: Zlatá stezka: sborník prachatického muzea 23, 2016, s. 357–378;
Václav ČERNÝ, Aktuální genealogické programy a jejich přínos pro historickou demografii (diskusní příspěvek), in: HDem 39, 2015, s. 105–122;
Václav ČERNÝ, Fratres in fide. Příbuzenské vazby staroboleslavského probošta P. Jana Alexia Čapka, in: BOH 1, 2015, s. 34–55;
Václav ČERNÝ, Vysokomýtský rod Josefy. Od Bernarda k Františce Josefě, in: GHL 35, 2015, s. 26–45.