Lexikon historiků a historiček 2022

19. 10. 1981

Polička

Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích (JU)

Filozofická fakulta (FF JU), Ústav romanistiky

Studoval na osmiletém Biskupském gymnáziu Jana Nepomuka Neumanna v Českých Budějovicích.
V letech 2014–2016 byl na FF JU řešitelem postdoktorského grantového projektu GA ČR Medikalizace smrti. Zdánlivá smrt a postoje lékařů ke zdánlivě mrtvým v českých zemích (1780–1850). 
V letech 2014–2018 byl členem řešitelského týmu grantového projektu GA ČR Mezi renesancí a barokem: Filosofie a vědění v českých zemích a jejich širší evropský kontext (Centrum excelence TF JU a FF UP).
Od roku 2017 působí jako interní vyučující a vědecký pracovník na Ústavu romanistiky a Ústavu věd o umění a kultuře FF JU.
V roce 2022 se habilitoval v oboru obecné dějiny na FF MU v Brně. 
Je autorem tří odborných monografií a tří desítek studií publikovaných v domácích i zahraničních periodikách, kolektivních monografiích a konferenčních sbornících.
Výsledky své práce prezentoval  rovněž v rámci řady domácích i zahraničních konferencí a workshopů.

Kulturní dějiny smrti. Dějiny těla. Dějiny šlechty (s důrazem na dějiny a životní styl rodu Schwarzenbergů a Eggenbergů). Česko-italské kulturní vztahy. Dějiny starší i novější italské literatury. Dějiny knižní kultury, čtení a vzdělanosti (zejména problematika italských tisků 17. a 18. století ve šlechtických knižních sbírkách). Recepce starší italské literatury v prostředí společenských elit českých zemí.

Václav GRUBHOFFER, Actes de la dernière volonté des intendants de la cour ducale: le cas de Franz Bocquet et Johann Ludwig de Lachenheim, in: Jitka Radimská (ed.), Les livres et les lectures d'une princesse au XVIIe siècle. Marie Ernestine d'Eggenberg et sa bibliothèque en Bohême, Paris 2020, s. 76–88; 
Václav GRUBHOFFER, Les dernières volontés de la duchesse de Crumau, in: Jitka Radimská (ed.), Les livres et les lectures d'une princesse au XVIIe siècle. Marie Ernestine d'Eggenberg et sa bibliothèque en Bohême, Paris 2020, s. 63–75; 
Václav GRUBHOFFER, Zrcadlo duše a doby. Italská knihovna Marie Ernestiny z Eggenbergu, České Budějovice – Pelhřimov 2020; 
Václav GRUBHOFFER, Zdánlivá smrt jako kulturotvorný fenomén, in: HOP 11, 2019, s. 177–189;
Václav GRUBHOFFER, Il tesoro della sanità aneb Pokladnice zdraví. Medicínské tisky italské provenience v českokrumlovské knižní sbírce rodu Eggenbergů, in: Lucie Heilandová – Jindra Pavelková (edd.), Knihovny a jejich majitelé. Odraz zájmu a touhy po poznání, Brno 2018, s. 174–188;
Václav GRUBHOFFER, Zdánlivá smrt. Noční můra osvícenské Evropy, Praha–Polička 2018; 
Václav GRUBHOFFER, Nemoc, terapie a umírání v medicíně konce raného novověku: proměny konceptů mezi barokem a první polovinou 19. století, in: DVT 50, 2017, s. 28–46;
Václav GRUBHOFFER, Tichý dům u sv. Jiljí. Pohřby jako prostředek reprezentace rodu Schwarzenbergů na Třeboňsku v letech 1681–1939, in: Ludmila Ourodová-Hronková (ed.), Schwarzenberská krajina Hlubocka a Třeboňska. Proměna krajiny na vybraných schwarzenberských panstvích v letech 1660–1930, České Budějovice 2017, s. 250–263;
Václav GRUBHOFFER, Fear of Seeming Death in Eighteenth-Century Europe, in: Albrecht Classen (ed.), Death in the Middle Ages and Early Modern Times. The Material and Spiritual Conditions of the Culture of Death, Berlin–Boston 2016, s. 491–517;
Václav GRUBHOFFER, „Je to boj přírody o život & smrt…“ Lékaři ve službách Schwarzenbergů v letech 1780–1830, in: Cornova. Revue České společnosti pro výzkum 18. století 5, 2015, s. 76–91;
Václav GRUBHOFFER, Pod závojem smrti. Poslední věci Schwarzenbergů v letech 1732–1914, České Budějovice 2013; 
Václav GRUBHOFFER, La morte tra le discussioni settecentesche e il culto della memoria. Il caso della nobiltà presso la corte asburgica: gli Schwarzenberg (1780 –1900), in: IN_BO. Ricerche e progetti per il territorio, la città e lʼarchitettura 3, 2012, s. 227–240;
Václav GRUBHOFFER, La seconde demeure des Schwarzenberg. Les nécropoles, reliquaires du culte des ancêtres et de la mémoire familiale, in: Olivier Chaline – Ivo Cerman (edd.), Les Schwarzenberg. Une famille dans l'histoire de l'Europe XVIe–XXIe siècles, Paris 2012, s. 231–242;
Václav GRUBHOFFER, Medikalizace smrti na přelomu 18. a 19. století. Okamžik smrti, zdánlivá smrt a vzorce chování k mrtvým z hlediska dějin lékařství, in: TH 11, 2012, s. 105–123;
Václav GRUBHOFFER, Medicalisation of death at the turn of the 18th to 19th centuries. The moment of death, apparent death, and attitudes towards the dead from the point of view of the history of medicine, in: Annales Universitatis Apulensis: Series Historica 15, 2011, s. 177–191;
Václav GRUBHOFFER, Paměť na Rožmberky u Buquoyů, Eggenberků a Schwarzenberků, in: Václav Bůžek a kol., Světy posledních Rožmberků, Praha 2011, s. 616–631;
Václav GRUBHOFFER, Společenství vzpomínek. Historická paměť u Schwarzenberků, in: Václav Bůžek – Jaroslav Dibelka (edd.), Utváření identity ve vrstvách paměti, České Budějovice 2011, s. 323–364;
Václav GRUBHOFFER, Dying, Death and Funeral Ceremonies of Austrian Aristocracy in the 19th Century Habsburg Monarchy (an Example of the Schwarzenberg Family), in: Annales Universitatis Apulensis: Series Historica 14, 2010, s. 87–99.