Lexikon historiků a historiček 2022

František Šístek, M.A., Ph.D.

Datum narození:
18. 3. 1977
Místo narození:
Most
Hlavní pracoviště:
AV ČR, v. v. i.
Pracoviště:
Historický ústav
Vysoká škola:
FHS UK, Sociální a kulturní antropologie (Ph.D.), 2007
Central European University, Budapest, Modern History of Central Europe (M.A.), 2001
IMS FSV UK, Mezinárodní teritoriální studia (Bc.), 1999
Biogram:
V roce 2011 získal Prémii Otty Wichterleho pro mladé vědecké pracovníky, významné ocenění AV ČR.
V roce 2021 se umístil na druhém místě v rámci 65. ročníku literární soutěže Federace židovských obcí Srbska pro rukopisy na židovské téma za rok 2021.
Od roku 2022 je vedoucím redaktorem časopisu Slovanský přehled / Slavonic Review.
Roku 2023 se stal předsedou Českého národního komitétu balkanistů.
Instituce:
IMS FSV UK, odborný asistent, 2010–2022
Odborné zaměření:
Moderní dějiny a antropologie Balkánu (zejména prostoru bývalé Jugoslávie). Nacionalismus, obrazy a stereotypy. Tradiční společnost. Modernizace a instrumentalizace dějin v současnosti. Narativy o kolektivní identitě. Etnické konflikty. Multikulturní soužití. Moderní dějiny Černé Hory. Moderní dějiny Bosny a Hercegoviny. Islám a muslimové v jihovýchodní Evropě. Dějiny a identita Židů v jihovýchodní Evropě. 
Publikace:
František ŠÍSTEK, Istorija Crne Gore, Podgorica 2022;
František ŠÍSTEK, Jevreji u Crnoj Gori od antike do Holokausta, Cetinje 2022;
František ŠÍSTEK, „Lažni mesije“ u Alkumu. Ovozemaljski i zagrobni život Šabtaja Cvi u Ulcinju (1673–2022), in: Lingua Montenegrina 15, 2022, s. 267–294;
František ŠÍSTEK, Zemlja bez Jevreja? Crna Gora i Jevreji prije 1918, in: Lingua Montenegrina 15, 2022, s. 371–395;
František ŠÍSTEK (ed.), Imagining Bosnian Muslims in Central Europe. Representations, Transfers and Exchanges, New York – Oxford 2021;
František ŠÍSTEK, Jevreji u Crnoj Gori: od najstarijih tragova do kraja Drugoga svjetskog rata, in: Boban Batrićević (ed.), U kandžama jevrejske aždaje. Antisemitska propaganda u Crnoj Gori u Drugome svjetskom ratu, Cetinje 2021, s. 10–79;
František ŠÍSTEK, Jevreji u Crnoj Gori u međuratnom periodu (1918–1941), in: Lingua Montenegrina 14, 2021, s. 175–201;
František ŠÍSTEK, Under the Slavic Crescent. Representations of Bosnian Muslims in Czech Literature, Travelogues and Memoirs, 1878–1918, in: František Šístek (ed.), Imagining Bosnian Muslims in Central Europe. Representations, Transfers and Exchanges, New York – Oxford 2021, s. 121–144;
František ŠÍSTEK, Černá Hora a utváření národní identity Černohorců, in: Jan Rychlík a kol., Mezi Terstem a Istanbulem. Balkánské národy ve 20. století, Praha 2020, s. 181–186;
František ŠÍSTEK, Prikazi i reinterpretacije Sarajevskog atentata u javnom diskursu u Češkoj, in: Dževad Juzbašić – Zijad Šehić (edd.), Prilozi o historiografiji Bosne i Hercegovine (2001–2017), vol. 1, Sarajevo 2020, s. 219–243; 
František ŠÍSTEK, Czech-Montenegrin Relations, in: Ladislav Hladký et al., Czech Relations with the Nations and Countries of Southeastern Europe, Zagreb 2019, s. 141–164; 
František ŠÍSTEK, Das Bild von Montenegro in der Tschechischen Republik nach der Erneuerung der Unabhängigkeit (2006–2017), in: Macht der Kultur. Politik der staatlichen und kulturellen Identität im Kontext zeitgenössischer internationaler Beziehungen, Podgorica 2019, s. 79–92; 
František ŠÍSTEK, Der slawische Halbmond. Tschechische Darstellungen bosnisch-herzegowinischer Muslime in Literatur, Reiseberichten und Memoiren (1878–1918), in: Clemens Ruthner – Tamara Scheer (edd.), Bosnien-Herzegowina und Österreich-Ungarn: Annäherungen an eine Kolonie, Tübingen 2018, s. 279–306;
František ŠÍSTEK, Najveći junak zemlje junaka: praške predstave lika Marka Miljanova, in: Novica Vujović (ed.), Cetinjski filološki dani I., Cetinje 2018, s. 95–117; 
František ŠÍSTEK, The Contested Memory of the First World War in Montenegro, in: Traditiones 47, 2018, s. 63–86; 
Bedřich LOEWENSTEIN – Milan HLAVAČKA – František ŠÍSTEK a kol., Násilí: jiná moderna, Praha 2017;
František ŠÍSTEK, Bitva u Mojkovce 1916–2016: narativy o první světové válce v Černé Hoře, in: Václav Štěpánek – Jiří Mitáček (edd.), Studia balkanica Bohemo-slovaca VII. Příspěvky přednesené na VII. mezinárodním balkanistickém sympoziu v Brně ve dnech 28.–29. listopadu 2016, Brno 2017, s. 257–272; 
František ŠÍSTEK, Dějiny Černé Hory, Praha 2017;
František ŠÍSTEK, Diskurs o istoriji i nacionalnom identitetu u Crnoj Gori u prvoj deceniji nakon obnove nezavisnosti (2006–2016), in: Montenegrin Journal for Social Science 1, 2017, 115–134;
František ŠÍSTEK, Diskurzy o příčinách násilí na moderním Balkáně, in: Bedřich Loewenstein – Milan Hlavačka – František Šístek a kol., Násilí: jiná moderna, Praha 2017, s. 89–114;
František ŠÍSTEK, Marko Miljanov: kult hrdiny v perspektivě transnacionální historie, in: Dana Bittnerová – Mirjam Moravcová (edd.), Etnické komunity – Hrdinové, šibalové, antagonisté Balkánu, Praha 2017, s. 111–172; 
František ŠÍSTEK, Die nationalen Minderheiten in den internationalen Beziehungen und der Gesetzgebung Jugoslawiens, in: Kateřina Králová – Jiří Kocian – Kamil Pikal (edd.), Minderheiten im sozialistischen Jugoslawien. Brüderlichkeit und Eigenheit, Frankfurt am Main 2016, s. 27–72;
František ŠÍSTEK, Rat, identitet i egzil u djelu Raymonda Rehnicera, in: Prilozi 45, 2016, s. 315–337; 
František ŠÍSTEK, Emigration from the Bohemian Lands in the „Long 19th Century“, in: Zlatica Zudová-Lešková et al., Undaunted by Exile! To the Victims of Religious, Political, National and Racial Persecutions in Central Europe between the 16th and 20th Century with an Accent on the Czech Lands, Praha 2015, s. 95–110;
František ŠÍSTEK, Komu patří Rumija? Spor o místo paměti a transformace náboženské tradice v Černé Hoře, in: Dana Bittnerová – Mirjam Moravcová (edd.), Etnické komunity – Balkánské cesty, díl I., Praha 2015, s. 69–108;
František ŠÍSTEK, Narativi o identitetu. Izabrane studije o crnogorskoj istoriji, Podgorica 2015;
František ŠÍSTEK, Tomaš G. Masarik, crnogorsko pitanje i Prvi svjetski rat, in: Dragan Radulović (ed.), Crna Gora u Prvom svjetskom ratu. (Zbornik radova sa međunarodnog naučnog skupa „Crna Gora u Prvom svjetskom ratu“, Cetinje, 15. i 16. oktobar 2014), Cetinje–Podgorica 2015, s. 169–201;
František ŠÍSTEK, Český podíl na procesu modernizace jihovýchodní Evropy, in: Milan Hlavačka a kol., České země v 19. století. Proměny společnosti v moderní době, II. díl, Praha 2014, s. 355–372;
František ŠÍSTEK, Regimes of Historicity, Identity, and Temporality in Montenegro, 1905–45, in: Diana Mishkova – Balázs Trencsényi – Marja Jalava (edd.), „Regimes of Historicity“ in Southeastern and Northern Europe, 1890–1945: Discourses of Identity and Temporality, Basingstoke 2014, s. 82–100;
František ŠÍSTEK, Slavic South into Wild Balkans. Conceptualization of South Eastern Europe in Czech Society, 19th–21st Centuries, in: Ivan Parvev – Maria Baramova (edd.), Dvuvekovnijat pât na edno ponjatie. „Balkanskijat poluostrov“ (1808–2008), Sofia 2014, s. 155–166;
František ŠÍSTEK, Válka, exil a otázky identity v díle Raymonda Rehnicera, in: Dana Bittnerová – Mirjam Moravcová (edd.), Etnické komunity – Lidé Bosny a Hercegoviny, Praha 2014, s. 53–81; 
František ŠÍSTEK, Michal Mareš u ratu poslije rata (1945–1947.): intelektualni otpor izgonu sudetskih Nijemaca, in: Drago Roksandić – Ivana Cvijić Javorina (edd.), Intelektualci i rat 1939–1947. Zbornik radova s međunarodnog skupa Desničini susreti 2012, dio 2, Zagreb 2013, s. 459–473;
František ŠÍSTEK, „Povinnost čestného muže“: T. G. Masaryk a Černá Hora, in: Vratislav Doubek – Ladislav Hladký – Radomír Vlček a kol., T. G. Masaryk a Slované, Praha 2013, s. 325–350; 
František ŠÍSTEK, Interpretace dějin Černé Hory na prahu 21. století, in: SP 98, 2012, 575–621;
František ŠÍSTEK, Njegoševa grobnica na Lovćenu: promjene i reinterpretacije spomen mjesta u kontekstu sukcesivnih političkih, ideoloških i nacionalnih projekata, 1845–2010, in: Matica 51, 2012, s. 105–140; 
František ŠÍSTEK, Clericalization of Nationalism. Interpreting the Religious Rivalry between Serbian and Montenegrin Orthodox Churches, 1989–2009, in: András Máté-Tóth – Cosima Rughiniş (edd.), Spaces and Borders. Current Research on Religion in Central and Eastern Europe, Berlin–Boston 2011, s. 117–130; 
František ŠÍSTEK, Češki pisac i novinar Josef Holeček: kritički pogled na austro-ugarsku okupaciju Bosne i Hercegovine, in: Zijad Šehić (ed.), Bosna i Hercegovina u okviru Austro-Ugarske, Sarajevo 2011, s. 333–348; 
František ŠÍSTEK, Junáci, horalé a lenoši. Obraz Černé Hory a Černohorců v české společnosti, 1830–2006, Praha 2011;
František ŠÍSTEK, Njegošova hrobka na Lovćenu: proměny a reinterpretace místa paměti v kontextu sukcesivních politických, ideologických a nacionálních projektů, 1845–2010, in: Milan Hlavačka – Antoine Marès – Magdaléna Pokorná (edd.), Paměť míst, událostí a osobností: historie jako identita a manipulace, Praha 2011, s. 392–422;
František ŠÍSTEK, Česko-černohorské vztahy, in: Ladislav Hladký a kol., Vztahy Čechů s národy a zeměmi jihovýchodní Evropy, Praha 2010, s. 125–146;
František ŠÍSTEK, Pan-Serb Golden Age and Montenegrin Heroic Age: Reconstructing History and Identity Narratives in Montenegro, 1905–1914, in: Libuša Vajdová – Robert Gafrik (edd.), „New Imagined Communities.“ Identity Making in Eastern and South-Eastern Europe, Bratislava 2010, s. 191–205.