Mgr. Jakub Krček
Datum narození:
12. 5. 1985
Místo narození:
Plzeň
Hlavní pracoviště:
ZIP o.p.s. - Západočeský institut pro ochranu a dokumentaci památek
Vysoká škola:
FPE ZČU, Český jazyk – dějepis (Mgr.), 2010
Biogram:
Po studiu krátce působil na FPE ZČU jako externí vyučující pomocných věd historických.
Souběžně začal pracovat v Západočeském institutu pro ochranu a dokumentaci památek, kde působí doposud jako samostatný odborný pracovník se specializací na archivní rešerše pro stavebněhistorické a archeologické průzkumy.
Od roku 2021 je doktorandem katedry historie FF UPOL.
Instituce:
ZIP, samostatný odborný pracovník–specialista SHP, 2010–dosud
Odborné zaměření:
Problematika raně novověké kultivace stavebního prostředí a kulturní krajiny, převážně v západočeském regionu a úžeji v prostoru velkých klášterních dominií. Vztah archivních pramenů a hmotného dědictví a možnosti vzájemného propojování jejich výpovědních schopností.
Publikace:
Jakub KRČEK – Lubomír ZEMAN, Kostel sv. Václava v Radošově. K peripetiím stavebního procesu na západočeských panstvích bádenských markrabat, in: Památky 1, 2022, s. 3–28;
Jakub KRČEK, K možnostem historické topografie hrdelního soudnictví na příkladu vybraných západočeských lokalit, in: Sborník Západočeského muzea v Plzni – Historie 21, 2021, s. 5–23;
Jakub KRČEK – Michal PROFANT, Kynžvart – panské sídlo a jeho hospodářské zázemí ve druhé polovině 16. a první polovině 17. století, in: Petra Jadlovská – Ondřej Cink (edd.), Metternichové & Kynžvartsko v době Albrechta z Valdštejna. Sborník příspěvků online kolokvia, Nymburk 2020, s. 71–94;
Jakub KRČEK, „…tuž církvici sv. Šebestiána, sv. Rocha a sv. Anny na předměstí Malickém téhož města Plzně ležící…“ Ještě k plzeňské sakrální topografii, in: Minulostí Západočeského kraje 55, 2020, s. 7–45;
Jakub KRČEK – Jan PEŠTA, Zámek Kamenice jako venkovské sídlo Ringhofferů, in: Milan Hlavačka – Miloš Hořejš a kol., Fenomén Ringhoffer. Rodina, podnikání, politika, Praha 2019, s. 472–495;
Jakub KRČEK – Naděžda ZÍKOVÁ, Inventáře cel kladrubských benediktinů z doby zrušení kláštera jako příspěvek k poznání monastického života na rozhraní baroka a osvícenství, in: Karel Nováček – Miroslava Kubatová Pitrová (edd.), Devět století kláštera v Kladrubech 1115–2015, České Budějovice 2017, s. 223–244;
Jakub KRČEK, Hospodářské dvory kladrubského kláštera ve druhé polovině 18. století, in: Průzkumy památek 22, 2015, s. 81–106;
Jakub KRČEK, Nález raně barokních náhrobníků v klášteře Teplá. Ojedinělý doklad pohřební kultury premonstrátské kanonie v 17. století a příspěvek k problematice druhotného používání sepulkrálií, in: Jiří Roháček (ed.), Epigraphica & Sepulcralia V. Fórum epigrafických a sepulkrálních studií, Praha 2014, s. 107–128;
Jakub KRČEK, Vodovod od Všech svatých v Plzni a zásobování města vodou v 19. století, in: Minulostí západočeského kraje 49, 2014, s. 75–110;
Jakub KRČEK, Rušení klášterů na Plzeňsku. Kladruby, Plasy a Chotěšov v době josefínských reforem, Plzeň 2013.