Lexikon historiků a historiček 2022

doc. PhDr. Blažena Gracová, CSc.

Datum narození:
7. 5. 1950
Místo narození:
Ostrava
Hlavní pracoviště:
Ostravská univerzita (OU)
Pracoviště:
Filozofická fakulta (FF OU), Katedra historie
Vysoká škola:
FF UJEP v Brně, Československé dějiny (CSc.), 1987
FF UJEP v Brně, Filozofie (PhDr.), 1974
FF UJEP v Brně, Učitelství pro SŠ: dějepis, 1973
Biogram:
Od roku 1988 působí jako vysokoškolská pedagožka.
V roce 1997 se habilitovala (doc.) v oboru historie na UMB Banská Bystrica, Fakulta humanitných vied.
Je členkou vědecké a programové rady muzea Těšínska a redakční rady Sborníku Ostrava.
S jejím odborným zaměřením souvisí členství v International Society for History Didactics (od 2003), v Česko-německé učebnicové komisi (od 2006) a Česko-polské pracovní skupině pro výzkum učebnic při Polsko-české učené společnosti (od 2013) jako vedoucí její české části.
Publikační činnost od roku 2010 zahrnuje autorství nebo spoluautorství 40 studií a článků v českých i zahraničních odborných časopisech či kolektivních monografiích. 
Instituce:
FF OU, KHI, docentka, odborná asistentka, 1991–dosud
PdF OU, KHI, odborná asistentka, 1998–1991
Železárny a drátovny Bohumín, vedoucí podnikového muzea, 1984–1988
Střední ekonomická škola Ostrava, středoškolská učitelka, 1977–1984
Gymnázium Karviná, středoškolská učitelka, 1973–1977
Odborné zaměření:
Didaktika dějepisu. Výzkum českých a zahraničních dějepisných učebnic. Historické vědomí studující mládeže. Aktuální podoby výuky dějepisu na ZŠ a SŠ. České a československé dějiny 2. poloviny 19. století a 1. poloviny 20. století. Regionální historie (především problematika každodenního života).
Publikace:
Blažena GRACOVÁ, Das Bild der USA und der Amerikaner in tschechischen Geschichtslehrbüchern der Jahre 1918 bis 1989, in: Volker Zimmermann – Marcin Wiatr – Tereza Langer-Asam (edd.), „Amerika“ als Projektionsfläche. Die USA in Schulbüchern und Populärkultur in tschechisch-deutschen Kontext, Braunschweig 2021, s. 41–67;
Blažena GRACOVÁ – Denisa LABISCHOVÁ, Undergraduate training of history teachers az Czech universities and prospects for future developments, in: International Journal of Research on History Didactics, History Education and History Culture 38, 2017, s. 13–31;
Blažena GRACOVÁ, Chances in the picture of October 28‘ in czech historical textbooks, in: Historia @ teoria, Dziedzictwo kulturowe jako dziedzictwo pamięci 1, 2016, s. 73–99;
Zdeněk BENEŠ – Blažena GRACOVÁ, Didaktika dějepisu mezi socializací jedince a jeho individuální výchovou, in: Iva Stuchlíková – Tomáš Janík (edd.), Oborové didaktiky: stav–bilance–perspektivy, Brno 2015, s. 289–326;
Blažena GRACOVÁ, Možnosti a meze multiperspektivního přístupu ve výuce dějepisu (Výsledky empirického šetření), in: Blažena Gracová – Denisa Labischová (edd.), X. sjezd českých historiků 14.–16. 9. 2011, svazek III, Ostrava 2013, s. 49–73;
Denisa LABISCHOVÁ – Blažena GRACOVÁ – Lenka ZÁDRAPOVÁ, Changes in European consciousness within the context of education, Ostrava 2013;
Blažena GRACOVÁ – Denisa LABISCHOVÁ, Současná teorie a praxe dějepisného vzdělávání na školách, in: Pedagogická orientace 22, 2012, s. 516–544;
Blažena GRACOVÁ – Zdeněk BENEŠ, History Didactics in the Czech Republic, in: Elisabeth Erdmann – Wolfgang Hassberg (edd.), Facing – Mapping – Bridging Diversity. Foundation of a European Discourse on History Education. Part 1, Schwalbach am Taunus 2011, s. 139–172.